MED Z HADOVA

Rozmanitost přírody v dané lokalitě je umocněna přítomností bohatě kvetoucích solitérních mohutných ovocných dřevin, které jsou připomínkou historického osidlování oblasti našimi předky.

V lokalitě můžeme nalézt i většinu druhů listnatých dřevin, které se v mírném klimatickém pásu vyskytují jako je javor, dub, buk, lípa, bříza, hloh, jeřabiny a trnky.

Včelstva jsem do této překrásné krajiny umístil v roce 2018, a to zejména z lásky k přírodě, kdy jsem chtěl doplnit okolní kvetoucí louky výkonnými opylovači a tak přispět k rozvoji přírodního bohatství této části Krušných hor.
Jednalo se spíše o zkoušku, vzhledem k tuhým zimám této oblasti jsem neočekával, že včelstva přežijí zimu a na jaře se s nimi opět uvidím. K mému překvapení se včelstva na zdejší drsné podmínky výtečně adaptovala a v této lokalitě se jim v rozvoji s minimálním zásahem člověka mimořádně daří.

V současné době se jedná již o několikátou generaci včelstev, která bezvadně plní svojí roly opylovačů a tak se již stala plnohodnotnou součástí této krajiny. Včelstva produkují smíšený med, který stáčím až téměř na konci včelařské sezony. Včely po celou dobu nechávám, aby nanosily co uznají za vhodné a co jim v přírodě zrovna nejvíce zavoní.
Takto postupuji i s ohledem na včelařskou zásadu včelstva co nejméně rušit. Medný výnos včelstev není pro mě ani nijak podstatný a je pouze jako doplňková aktivita.

To však vůbec neznamená, že bych si medu od těchto včel nevážil, naopak si jej vážím natolik, že velkou část medných zásob včelám nechávám jako zásobu na zimu a vůbec jim jej neberu, tedy jak se říká „zimuju včely na medu“, což výrazně přispívá k jejich výtečnému zdravotnímu stavu v zimním období a následnému jarnímu rozvoji.

K dobrému zdravotnímu stavu včel a čistotě medu výrazně přispívá i skutečnost, že v této oblasti se nenachází žádná rozsáhlá pole např. řepková apod., která by byla během vegetačního období opakovaně ošetřována herbicidy, chemickými hnojivy a dalšími pro živé organizmy nebezpečnými látkami.